|
|
Testování viability nádorových linií buněk po působení chemických látek a chemoterapeutik
Horáčková, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
V teoretické části jsou rozebrány jednotlivé typy testů viability založené na kolorimetrických změnách roztoku. Dále jsou charakterizovány proteiny HSP, které nejsou spojovány pouze s teplotním šokem, ale projevují se také během jiných stresů, například při vystavení buňky UV záření, chladu, extrémnímu pH či těžkým kovům. Pro buňku jsou důležité, protože pomáhají vytvořit správnou konformaci proteinů, které byly poškozeny buněčným stresem. Interagují také s novými nesbalenými proteiny a zajišťují jejich správné skládání. Proteiny, které jsou molekulárními chaperony ovlivňovány se souhrnně nazývají klientské proteiny. Některé HSP se také podílejí na transportu přes membránu či degradaci. S těmito proteiny kooperují tzv. kochaperony, ty jsou u proteinů teplotního šoku důležité, protože jim pomáhají při sbalování proteinů, a to zejména tím, že katalyzují hydrolýzu ATP na ADP. Také je zde popsána cisplatina a její deriváty, včetně mechanismu působení a nežádoucích účinků. Práce byla zaměřena na zjištění cytotoxicity cisplatiny a jejích derivátů. Po navození stresových podmínek v buňce působením cytostatik byly zjištěny změny v množství proteinů teplotního šoku a kochaperonů. Pomocí konfokální mikroskopie byla zjištěna lokalizace proteinů teplotního šoku a proteinu p53 v buňce.
|
|
|
HSP90 jako cíl protinádorové terapie
Drápalová, Kateřina ; Zatloukalová, Pavlína (vedoucí práce) ; Dibus, Nikol (oponent)
Pro zachování buněčné homeostázy je důležitá stabilita a správná terciární struktura proteinů. K tomu buňka využívá molekulární chaperony, mezi které patří Hsp90. Hsp90 je nezbytným proteinem pro život zdravé, ale i nádorové buňky. Zvýšená exprese tohoto chaperonu je pozorována u mnoha nádorových onemocnění. V této práci jsou shrnuty poznatky týkající se proteinu Hsp90 a jeho role v procesu kancerogeneze. Ačkoli se protein Hsp90 stal cílem protinádorové terapie již v 90. letech minulého století, jeho inhibice, ač docela úspěšná v nespočtu studií, prozatím nedosáhla uspokojivých výsledků v klinické praxi. Neúspěch terapie je dán hlavně vysokou hepatotoxicitou a dalšími vedlejšími účinky provázející terapii, ale také nedostatečným protinádorovým efektem. Přesto inhibice Hsp90 proteinu představuje zajímavý přístup v protinádorové terapii a neustále dochází k vývoji nových inhibitorů a jejich testováni v monoterapii či při kombinované terapii, která prokazuje výrazně vyšší účinnost a díky synergickému efektu umožňuje aplikaci nižší koncentrace terapeutik.
|
|
|
Molekulární podstata interakce rostlinného HSP90 s mikrotubuly
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur a účastní se mnoha klíčových dějů v rostlinných buňkách a jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny. Tyto proteiny řadíme do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Jedním z MAP je také mnou zkoumaný molekulární chaperon Hsp90, který zastává v buňce velké množství nejrůznějších funkcí. Mimo jiné u něj byla již v minulosti prokázána kolokalizace s MT (Freudenreich a Nick, 1998; Petrášek et al., 1998). Přímá vazba k MT byla však popsána teprve nedávno, a to za pomoci kosedimentačních reakcí specifické tabákové cytozolické izoformy Hsp90, která byla díky své schopnosti vázat MT nazvána Hsp90_MT. Zároveň bylo zjištěno, že vazba k MT je nezávislá na aktivitě ATP (Krtková et al., 2012). Ve zmíněné práci autoři také zjistili pozitivní vliv Hsp90_MT na obnovu MT vystavených chladovému stresu. Přestože se na dynamice MT cytoskeletu podílí v obrovské míře právě MAP, je s podivem, že u mnohých z nich dosud není známá molekulární podstata interakce s MT, tedy jejich MT-vazebná doména. Rozhodli jsme se proto určit tuto doménu u tabákového Hsp90_MT za pomoci tvorby rekombinantních proteinů obsahujících charakteristické domény pro rodinu Hsp90 a následných kosedimentačních...
|
|
|
Hledání mechanismů a funkce interakce mikrotubulárního cytoskeletu s dalšími složkami v rostlinné buňce
Krtková, Jana ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent) ; Ovečka, Miroslav (oponent)
Mikrotubulární cytoskelet se v rostlinných buňkách účastní mnoha důležitých dějů během dělení, růstu a vývoje. Výkon jeho četných funkcí je však umožněn interagujícími proteiny, které jednak modulují jeho dynamiku a organizaci, jednak umožňují funkční či strukturní propojení s dalšími složkami rostlinné buňky. Identifikace zprostředkovatelů těchto interakcí a jejich fyziologická funkce za specifických podmínek byla hlavní náplní předkládané dizertační práce. Pomocí biochemických metod byly identifikovány membránové proteiny, které zároveň kosedimentují s mikrotubuly. Překvapivě mezi nimi nebyli žádní zástupci klasických konzervovaných proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAP), ale jednalo se o enzymy, chaperony a rostlinně specifické proteiny. Pro další studium jeho role související s rostlinnými mikrotubuly byl vybrán identifikovaný heat-shock protein 90 (Hsp90_MT). Rekombinantní Hsp90_MT se váže přímo na mikrotubuly a dimery tubulinu in vitro. Za vazbu není zodpovědná jeho ATP-vazebná doména. Hsp90_MT v BY-2 kolokalizuje s mikrotubuly fragmoplastu i s kortikálními mikrotubuly a podílí se na obnově mikrotubulů po jejich depolymeraci způsobené chladem. Dále se Hsp90 účastní postupu buněčného cyklu, jeho inhibice u rostlinných buněk blokuje buněčný cyklus v G1 fázi. Na základě literárního studia...
|
|
|
Biomarkery zánětlivého postižení subchondrální kosti při axiální spondyloartritidě.
Bubová, Kristýna ; Pavelka, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Pavel (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Úvod: Axiální spondyloartritidy (axSpA) patří mezi chronická zánětlivá revmatická onemocnění postihující primárně páteř a její přilehlé struktury. Pro onemocnění jsou charakteristické nejen destruktivní kloubní změny ale zejména nadměrná osteoprodukce, která může vézt k postupné ankylóze páteře, a tím významně omezit mobilitu a kvalitu života pacientů. Patogeneze onemocnění není dosud plně objasněna, avšak předpokládá se silný genetický podklad spolu s dysregulací tkáňového metabolismu vznikající na podkladě nerovnováhy pro a protizánětlivých imunitních mechanismů. Doposud nebyl identifikován biomarker, který by pomohl při časné diagnostice, monitoraci aktivity subchondrálního postižení a diferenciaci rychleji progredujících pacientů. Cílem práce bylo zjistit hladiny potenciálních biomarkerů vycházejících z metabolismu pojivových tkání, tukového metabolismu a nových slibných biomarkerů a to pro oba podtypy onemocnění, jejich vztah k aktivitě nemoci a progresivním radiografickým změnám. Výsledky: Prokázali jsme zvýšené sérové (případě plasmatické) hladiny biomarkerů metabolismu pojiva, konkrétně degradačních produktů metaloproteináz, které byly schopny diferencovat pacienty s časnou i pozdní formou nemoci od zdravých jedinců, měly vztah k aktivitě a radiografické progresi nemoci. Dále jsme prokázali...
|
|
|
Protein HSP90 a jeho funkce v rostlinné buňce
Machek, Petr ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Heat shock protein 90 (Hsp90) je chaperonový protein, který se účastní mnoha buněčných funkcí. V práci je stručně popsána jeho struktura, a jeho role v teplotním šoku. Dále je popsána úloha v imunitních reakcích, signalizaci v rostlinné buňce a jeho úloha v transportu některých proteinů. Klíčová slova: Hsp90, rostlinná buňka, rostlinná imunita, stres
|
|
|
Testování viability nádorových linií buněk po působení chemických látek a chemoterapeutik
Horáčková, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
V teoretické části jsou rozebrány jednotlivé typy testů viability založené na kolorimetrických změnách roztoku. Dále jsou charakterizovány proteiny HSP, které nejsou spojovány pouze s teplotním šokem, ale projevují se také během jiných stresů, například při vystavení buňky UV záření, chladu, extrémnímu pH či těžkým kovům. Pro buňku jsou důležité, protože pomáhají vytvořit správnou konformaci proteinů, které byly poškozeny buněčným stresem. Interagují také s novými nesbalenými proteiny a zajišťují jejich správné skládání. Proteiny, které jsou molekulárními chaperony ovlivňovány se souhrnně nazývají klientské proteiny. Některé HSP se také podílejí na transportu přes membránu či degradaci. S těmito proteiny kooperují tzv. kochaperony, ty jsou u proteinů teplotního šoku důležité, protože jim pomáhají při sbalování proteinů, a to zejména tím, že katalyzují hydrolýzu ATP na ADP. Také je zde popsána cisplatina a její deriváty, včetně mechanismu působení a nežádoucích účinků. Práce byla zaměřena na zjištění cytotoxicity cisplatiny a jejích derivátů. Po navození stresových podmínek v buňce působením cytostatik byly zjištěny změny v množství proteinů teplotního šoku a kochaperonů. Pomocí konfokální mikroskopie byla zjištěna lokalizace proteinů teplotního šoku a proteinu p53 v buňce.
|
|
|
Nové biomarkery a kandidátní molekuly antifibrotické terapie u systémové sklerodermie
Štorkánová, Hana ; Tomčík, Michal (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Systémová sklerodermie (SSc) je systémové onemocnění pojivové tkáně postihující kůži a vnitřní orgány. V patogenezi SSc se uplatňuje zánět, vaskulopatie a fibróza. Žádný z dosud zkoušených léku zatím neprokázal přesvědčivou účinnost v léčbě SSc. Vzhledem k nedostatku vhodných biomarkerů u SSc, které by byly spolehlivým ukazatelem celkové aktivity nemoci nebo úspěšnosti léčby, bylo naším cílem zanalyzovat dosud nezkoumané extracelulární koncentrace S100A4 a Hsp90 (Heat shock protein 90) a IL-35 (interleukin-35). S100A4 a Hsp90 byly původně studovány zejména u nádorových onemocnění, u kterých již našly uplatnění jako markery prognózy a staly se kandidáty pro nádorovou terapii. Naše recentní práce popsaly důležitou profibrotickou roli S100A4 a Hsp90 v patogenezi SSc a jejich inaktivace vedla k účinnému zabránění rozvoje experimentální kožní fibrózy. Tyto výsledky jsme následně potvrdili analýzou jejich koncentrací v periferní krvi pacientů se SSc a prokázaly významné asociace s aktivitou nemoci a orgánovým poškozením. Dalším vhodným biomarkerem SSc by se mohl stát IL-35, jehož zvýšené hladiny jsme detekovali v postižené kůži, dermálních fibroblastech a séru pacientů se SSc. Hlavní profibrotický mediátor transformující růstovy faktor beta (TGF-β) vyvolal zvýšenou sekreci IL-35, což vedlo k aktivaci...
|
|
|
Hledání mechanismů a funkce interakce mikrotubulárního cytoskeletu s dalšími složkami v rostlinné buňce
Krtková, Jana ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent) ; Ovečka, Miroslav (oponent)
Mikrotubulární cytoskelet se v rostlinných buňkách účastní mnoha důležitých dějů během dělení, růstu a vývoje. Výkon jeho četných funkcí je však umožněn interagujícími proteiny, které jednak modulují jeho dynamiku a organizaci, jednak umožňují funkční či strukturní propojení s dalšími složkami rostlinné buňky. Identifikace zprostředkovatelů těchto interakcí a jejich fyziologická funkce za specifických podmínek byla hlavní náplní předkládané dizertační práce. Pomocí biochemických metod byly identifikovány membránové proteiny, které zároveň kosedimentují s mikrotubuly. Překvapivě mezi nimi nebyli žádní zástupci klasických konzervovaných proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAP), ale jednalo se o enzymy, chaperony a rostlinně specifické proteiny. Pro další studium jeho role související s rostlinnými mikrotubuly byl vybrán identifikovaný heat-shock protein 90 (Hsp90_MT). Rekombinantní Hsp90_MT se váže přímo na mikrotubuly a dimery tubulinu in vitro. Za vazbu není zodpovědná jeho ATP-vazebná doména. Hsp90_MT v BY-2 kolokalizuje s mikrotubuly fragmoplastu i s kortikálními mikrotubuly a podílí se na obnově mikrotubulů po jejich depolymeraci způsobené chladem. Dále se Hsp90 účastní postupu buněčného cyklu, jeho inhibice u rostlinných buněk blokuje buněčný cyklus v G1 fázi. Na základě literárního studia...
|
|
|
Molekulární podstata interakce rostlinného HSP90 s mikrotubuly
Benáková, Martina ; Krtková, Jana (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Mikrotubuly (MT) jsou jednou ze základních buněčných struktur a účastní se mnoha klíčových dějů v rostlinných buňkách a jejich vlastnosti a funkce jsou ovlivňovány a modifikovány dalšími proteiny. Tyto proteiny řadíme do skupiny proteinů asociovaných s mikrotubuly (MAPs, microtubule-associated proteins). Jedním z MAP je také mnou zkoumaný molekulární chaperon Hsp90, který zastává v buňce velké množství nejrůznějších funkcí. Mimo jiné u něj byla již v minulosti prokázána kolokalizace s MT (Freudenreich a Nick, 1998; Petrášek et al., 1998). Přímá vazba k MT byla však popsána teprve nedávno, a to za pomoci kosedimentačních reakcí specifické tabákové cytozolické izoformy Hsp90, která byla díky své schopnosti vázat MT nazvána Hsp90_MT. Zároveň bylo zjištěno, že vazba k MT je nezávislá na aktivitě ATP (Krtková et al., 2012). Ve zmíněné práci autoři také zjistili pozitivní vliv Hsp90_MT na obnovu MT vystavených chladovému stresu. Přestože se na dynamice MT cytoskeletu podílí v obrovské míře právě MAP, je s podivem, že u mnohých z nich dosud není známá molekulární podstata interakce s MT, tedy jejich MT-vazebná doména. Rozhodli jsme se proto určit tuto doménu u tabákového Hsp90_MT za pomoci tvorby rekombinantních proteinů obsahujících charakteristické domény pro rodinu Hsp90 a následných kosedimentačních...
|
host ::
RSS.